Experiment INVIT1 byl zaměřen na selekci izolátu ektomykorhizních hub vysoce tolerantních vůči težkým kovům, vykazujících nicméně odlišnou schopnost akumulovat težké kovy v myceliu. Experiment byl proveden v podmínkách in vitro na agarovém rustovém médiu obohaceném o definované množství težkých kovů. Celkem bylo v experimentu použito 26 izolátu hub z cehož 8 bylo nativních, tj. pocházejících z příbramského regionu (výčet izolátu viz tabulka 1). Použité izoláty vykázaly rozdílnou schopnost tolerovat težké kovy (graf 1 ukazuje srovnání vybraných dvou izolátů) a zároveň se výrazně lišily v akumulaci težkých kovů v mycéliu (graf 2 ukazuje akumulaci Zn v mycéliu studovaných izolátů). Výsledky experimentu byly použity pro následný výběr vhodných houbových izolátů pro modelové plantáže a další laboratorní experimenty.

Tabulka 1. Seznam houbových izolátů použitých v experimentu 1 s vyznačením země původu.

Graf 1. Srovnání paprsčitého růstu kolonie (RCG) dvou houbových izolátů (LLA-3 a PIN-9) na agarovém médiu obohaceném o težké kovy (směs Cd, Pb a Zn). Označení variant: C, kontrolní (bez přítomnosti težkých kovů); K, střední (mírná koncentrace težkých kovů); L, vysoká (vysoká koncentrace težkých kovů). Hodnoty představují průměr ze tří opakování s vyznačenou mírou variability (střední chyba průměru). Z grafu je patrná vetší citlivost PIN-9 k rostoucí koncentraci težkých kovů oproti LLA-3.

Graf 2. Rozdílná schopnost vybraných houbových izolátů akumulovat Zn ve svém myceliu při růstu na médiu obohaceném o směs těžkých kovů. Kódy hub jsou vysvětleny v tabulce 1. Koncentrace jsou uvedeny v mg na kg suché hmotnosti daného houbového mycelia a představují průměr ze tří hodnot s vyznačenou mírou variability (střední chyba průměru). Z grafu je patrné, že se jednotlivé izoláty silně liší co do schopnosti akumulovat težké kovy.

Experiment DUAL si kladl za cíl ověřit kompatibilitu vybraných klonu rychle rostoucích dřevin a mykorhizních hub spolu s charakterizací efektu mykorhizní symbiózy na vybrané parametry fyziologie rychle rostoucích dřevin (intenzita fotosyntézy, akumulace težkých kovu v pletivech rostlin, hladina glutathionu v listech aj.). V experimentu byly použity dřeviny: Populus nigra L. klon Wolterson a Salix alba L. klon S-117. Inokulovány byly následujícími houbami: Paxillus involutus (Batsch) Fr. izolát PIN9, Hebeloma mesophaeum (Pers.) Quél. izolát HME1, Glomus intraradices izolát PH5, Glomus claroideum izolát BEG96 a jejich směsmi. Výsledky experimentu se zpracovávají.

Tento experiment si kladl za cíl ověřit kompatibilitu vybraných klonu rychle rostoucích dřevin a ektomykorhizních hub v půdě bez přítomnosti težkých kovu. V experimentu byly použity dřeviny: Populus nigra L. x Populus maximowiczii Henry klon „Maxvier“ známý též jako Japan (J-105), Populus trichocarpa Torr. et Gray x Populus coreana Rehd. klon P-468, Populus nigra L. klon Wolterson, (Salix schwerinii E. Wolf x Salix viminalis L.) x Salix viminalis L. klon Tordis, Salix x smithiana Wild. klon S-218 a Salix alba L. klon S-117. Inokulovány byly následujícími houbami: Paxillus involutus (Batsch) Fr. izolát PIN9, Hebeloma mesophaeum (Pers.) Quél. izolát HME1, Hebeloma fastibile (Pers.) P. Kumm. HFA1, Tricholoma scalpturatum (Fr.) Quél. izolát TSC1, Leccinum duriusculum (Schulzer ex Kalchbr.) Singer izolát LDU1, Lactarius sp. izolát Lsp1, Pisolithus arhizus (Scop.) Rauschert izolát PTI1 a jejich směsmi. Výsledky experimentu se zpracovávají.

V rámci experimentu INVIT2 jsme se snažili charakterizovat mechanismy tolerance vybraných ektomykorhizních hub na težké kovy. V experimentu byly použity houby: Paxillus involutus (Batsch) Fr. izolát PIN9, Hebeloma mesophaeum (Pers.) Quél. izolát HME1, Tricholoma scalpturatum (Fr.) Quél. izolát TSC1 a Pisolithus arhizus (Scop.) Rauschert izolát PTI1, které vykazovaly v experimentu INVIT1 (odkaz) vysokou toleranci vůči těžkým kovům, ale značné rozdíly v jejich akumulaci. Při studiu mechanismu jsme se zaměřili na následující obranné systémy houbových buněk proti težkým kovům: glutathion, fytochelatiny, superoxid dismutáza a volné aminokyseliny. Výsledky experimentu se zpracovávají.

Kontaminace těžkými kovy představuje zátěž nejen pro rostliny v půdě kořenící, ale také pro radu půdních organismu, které se účastní na pochodech nezbytných pro udržení funkční integrity půdy (humifikace, mineralizace, aerace atd.). Ruzné složky konsorcia půdních organismu označovaného jako edafon jsou k težkým kovům různě citlivé. Organismy hrající důležitou úlohu v půdních procesech a zároveň citlivé vůči těžkým kovům představují užitečný indikátor vlivu kontaminace na půdní procesy. V současnosti se pro testy ekotoxicity používají často kroužkovci, konkrétně pak žížaly Eisenia foetida. Tento test byl použit partnerem c. 2 (odkaz na Bioforsk) pro stanovení míry toxicity půd na vybraných modelových lokalitách. Výsledky experimentu se zpracovávají.